Temný anděl noci-3.kapitola

18. října 2008 v 13:10 | moje maličkost |  kapitolovky HP-Temný anděl noci
Takže a je tu po dlouhé době další kapča k Andělovi, doufám, že se bude líbit.
Jinak ji věnuju Ajvi, jako dík za naše spřátelení.

3.Zbavit se konkurence

Nespokojeně se převalil na druhou stranu postele. Chtěl spát, ale nešlo to. Jen co zavřel oči, zjevili se mu ty krásné, zelené oči, jako už mockrát. Pak se ale jejich barva začala měnit. Ztrácela lesk a tmavla. A najednou tu byly jiné oči. Fialové, fialové oči Deborah Kentové.



Její oči. Prudce škubl hlavou. Chtěl to všechno vyhodit. Ale tak snadno to nešlo. Bohužel.Podíval se na hodiny. 11 pryč.Přešel ke stolu, vytáhl brk a ingoust a dal se do psaní dopisu. Chtěl napsat tichošlapovi a zbylím pobertům. Ano, měl tu sice mobil, podivnou drnčivou věc. Ale jaksi se náměsíčník zapoměl zmínit, že se mobil potřebuje nabýjet a na to je potřeba zbíječka, nebo co to bylo. A tu on bohužel nemá.

Psal a psal. Hlásky tvořily slova, slova věty, věty odstavce a odsravce stránky. Pohlédl na tři stránky popsané jeho škobrtavým písmem. Poté je zmuchlal do kuličky a vyhodil za sebe, protože zjistil, že od půlky první strany to nějak postrádá smysl. Pohlédl na hodiny a vykulil oči. Půl třetí.
Ježiši, vždyť já na tím strávil bezmála 4 hodiny. Budu mít oči jak angorák! Zděsil se James.
Zvedl se od stolu a ulehl na postel. Pomalu se mu klížily víčka. Zavřel oči, chtělo se mu spát.

"Buch,buch,buch!" Rozespale zvedl hlavu.

"Co, kde, kdy?" Zamumlal.

Kdo to k sakru v tuhle hodinu otravuje? Pomyslel si, když zjistil, že někdo klepe (bouchá jak o život).

Otevřel dveře a pohlédl do tváře nebelvírské odrážečky.
Ta pomalu začínala rudnout.

"No víš, za 20 minut je snídaně, máme čekat Sedricka před štítem" Zamumlala rozpačitě.

"No jo, jasně, budu tam." Ubezpečil ji a vykouzlil úsměv, na jaký se jen po téhle noci zmoh a zavřel dveře.

Proč ta holka vlastně rudla? Zamyslel se a podíval se do zrdcadla.

"Ježiši!" Vyklouzlu mu, než se válel v nefalšovaném záchvatu smíchu.

Zdřejmě se včera ani nedíval, co si to na sebe bere. Měl na sobě jen slipy se zářivým nápisem-MILUJU SRABUSKA!!

Vzpoměl si na čtvrtý ročník, kdy prohrál sázku a musel v nich vyjít do velké síně.
To byl tenkrát trapas! Ale alespoň trochu srandy po ránu!
Zavzpomínal a utřel si slzy z očí.

Za půl hodiny na to už seděl u stolu a cpal se crosiantama.

"Hm, poslední den prázdnin a zítra už zas škola." Povzdechl si Sedrick.

"Hm, jako v bradavicích." Zamyslel se James když hleděl na rozvrh.

"Akorát tu máte černou magii, místo výuky proti ní." zauvažoval James.

"A co vůbec znamená ten kámen nahoře?" Zapíchl prst do fialového kamene.

"Tady se to takhle dělí, podle čistokrevnosti." Vysvětlil, ale když viděl Jamesův nechápavý pohled, radši to upřesnil.

"Ti nejčistokrevnější jsou v ametystu, jako třebe Kentová, potom aqamarín proty méně čistokrevné jako já a nakonec Smaragd, proty nečistokrevné." Upřesnil.

"A já jsem kde?" Zeptal se zmateně.

"Logicky, mrkni na ten kámen, jakou má barvu?"

"Fialovou."

"Bingo a jaký kámen má z těch tří fialovou barvu?"

"Ametyst?"

"Jo, takže jsi v ametystu." Odvětil s úsměvěm Sedrick.

"Aha, ale já nejsem čistokrevnej." Odporoval James.

"Ale vážená návštěva jo." Odpověděl Sedrick

"Hm, možná" Připustil James

Náhle mu však kdosi položil ruku na rameno, otočil se a hleděl do fialových očí, které se mu zjevovaly ve snu.

"Ahoj Jamesi" Promluvila klidným hlasem a Sedricka okázale ignorovala.

"Ahoj Deboro" Promluvil trochu vykolejený James.

"Co takhle se proletět?" Navrhla.

"No, nemám tady koště." Snažil se vymluvit, neušel mu nebezpečný záblesk v jejích očích.

"Já ho mám." Řekla a z klidem poukázala ke stolu kde byla opřená dvě košťata, jedno nepochybně jeho.

Jak se k němu kruci dostala? Prolétlo mu hlavou.

"No tak jo." Souhlasil, protože už byl zřejmě všechen odpor marný.

Odsunul židli a pohlédl prosebným pohledem na Sedricka, ale ten jen pokrčil rameny.

Bez jediného slova vyšli až před kruval,tam Deborah neváhala naskočila na koště a vzlétla směrem ke kruvalským věžím.

Létat teda umí. Pomyslel si James a vzlétl za ní. Zastavila se v dost velké výšce a čekala až za ní doletí.

"Létat teda umíš." Řekl James svou pochvalu nahlas.

Deborah se usmála.

"Taky jsem o tvém létaní kde co slyšela, prý jsi nejlepší bradavický chytač za posledních sto let."

Jame sebevědomě kývl.

"Nemělo by tě to zabít, jen si zlomíš nohu, nebo ruku." Řekla najednou Deborah.

"Cože?" Nechápal James o čem to mluví.

"Tohle" Zašeptala, přiblížila se k němu jako by ho chtěla políbit.

James zadržel dech. Avšak Deborah najednou vymrštila ruku a shodila Jamese dolů.........
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaká povídka se ti nejvíce líbí?

Alice sestřenka Lily 42.4% (42)
Temný anděl noci 23.2% (23)
Diana-královna pomsty 23.2% (23)
NHN zasahují! 6.1% (6)
Světlejší zítřky 5.1% (5)

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 19. října 2008 v 13:08 | Reagovat

ježiš, to je k*á*a! chudák James :o( doufám, že se mu nestane nic vážného...kapitolka byla moc povedená

2 Verush;) Verush;) | Web | 21. října 2008 v 19:25 | Reagovat

jakop promiň, ale teď přijdu s hooodně tvrdou kritikou :D:D jaktože to takhle můžeš ukončit a jaktože to nemá pokráčko???

ne bylo to fajn, až na ty občasný hrubky

3 Anabella Black Anabella Black | Web | 29. října 2008 v 14:22 | Reagovat

Začíná mě to fakt zajímat. Je to skvělý námět na povídku. James a jiná holka než Lily, to se jen tak nevidí. Povedená kapča....:o))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama