Alice sestřenka Lily-13.kapitola

27. listopadu 2008 v 17:26 | moje maličkost |  kapitolovky HP-Alice sestřenka Lily
Ahojky,jen bych vám chtěla oznámit,že povídky Alice sestřenka Lily končí. Tohle je její předposlední kapča, pak bude poslední a potom epilog! Tuhle kapitolu bych chtěla věnovat všem,kterým se moje prvotinka líbila a kteří se prokousali přes všechny ty moje začátečnický chyby a omyly!
Alexeja

13.Smím prosit?

Zkoumavě jsem se podívala na svůj odraz v zrdcadle.

Ano, doopravdy jsem se chystala na vánoční maškarní ples. Částečně proto, že jsem chtěla podpořit Lott, ale kdybych měla být pravdivá (zase jednou za sto let), šla jsem hlavně proto, že jsem byla zvědavá(stejně jako celé Bradavice) s kým tam jde náš nejmenovaný lamač dívčích srdcí.

Ano, poprvé v celé historii se neví, která dívka bude mít to potěšení kráčet ruku v ruce přes celou velkou síň s bradavickým pobertou-Siriusem Blackem. Až do poslední chvíle za ním dolízaly snad všechny holky ze všech ročníků. Až včera tajemně prohlásil,že už má partnerku. Všem holkám sklaplo a tvářily se nešťastně. Musím přiznat, že i mě píchlo u srdce. Z té jeho údajné lásce ke mě se vylízal docela rychle.


Tak dost! Okřikla jsem se v duchu. Měla bys být ráda! Šak jsem (mizerná lhářka)! Jedna z jeho houfu obdivovatelek-moje nejlepší kamarádka Lott-se bohužel taky musela smířit, že už nemá šanci a dívat se po jiných. Bohužel těch "jiných" bylo v předvečer plesu velmi málo. Dokonce tak málo, že chudákovy Lotty nezbylo nic jiného než jít s Petrem alias červíčkem.

Nejdřív ho odmítla, ale když viděla,že žádný jiný kluk už nezbyl, tak jeho pozvání přijala. Říkala, že prý přijít tam sama by byl trapas. Tím se mě hluboce dotkla,protože ani já nebudu mít žádnou oslňující společnost.Tím myslím žádnou.

Další z pobertů-Remus Lupin-pozval na ples Karin Coorovou. Milá platinová blondýna s modrýma očima,která má narozdil od většiny blondýn mozek o tom svědčí i to, že je z havraspáru. Podle mě se k sobě dokonale hodí-tvoří skvělý pár. I když to ze začátku vypadalo,že nic nebude. I slepý by si všimnul, jak ti dva po sobě pokukují,ale Remus se k něčemu jako pozvání neměl a ani Karin nevypadala na to, že by se odvážila udělat první krok. Vyřešil to nakonec Remus, když na ní včera přes celou velkou síň zařval, jestli by s ním nešla. Uznávám, na Remuse divné, ale Karin to zřejmě nevadilo, ba naopak. Okamžitě (opět řvaním) přijala.

A myslím, že snad ani nemusím dodávat, s kým jde James. Ještě teď se musím smát, jak nervózní byl. Lítal po celých Bradavicích ve snaze získat někde kytku, než Sirius použil mozek (vyjmečně musel on,Remus měl hlavu v oblacích) a jednu mu vyčaroval. Pak jsme ho ještě museli táhnout až k místu srazu s Lil.

Zajímavé, jak snadno na ni řval přes celou velkou síň a jak se teď, když má říct jen pár slov klepe.Nakonec přece jenom stres překonal, dal Lily kytku, sice obráceně,takže si zašpinila ruku od hlíny (kdo tvrdil,že Black tu kytku uměl vyčarovat pořádně) což byl sice trapas, ale Lily to nevadilo. Její odpověď byla prostá-Ano!

Ale zpátky k mému odrazu v zrdcadle. Vlasy jsem měla stažené do ohonu který jsem měla nagelovaný do jemných bodlin.Na obličeji jsem měla tmavě červené stíny a rudou rtěnku. Šaty byly jen na tenké, skoro neviditelné červené ramínka. Vrchní čás šatů obepínala mou postavu, sem tam na ní byli vidět připevněné malé rudé peříčka. Spodní část sahal až po kotníky a na konci byla olemovaná červenou krajku.Na rukou jsem měla rukavičky sahající až po loket-červené, jak jinak.

Pomalu jsem otevřela malou krabičku a vyndala poslední část masky-škrabošku.Ty byla snad nejúchvatnější. Už když jsem si ji poprvé vzala do ruky mi bylo jasné, za co to vlastně jdu.Za fénixe. Za toho bájného hořícího ptáka jehož slzy léčí a jenž ve mě už předtím vyvolával jakou si úctu,nebo snad respekt?

Nevím,ale vím, že líp jsem si nemohla vybrat. I když já si vlastně nevybrala,vybral za mě osud. Jako už posté jsem v duchu děkovala té starší paní,která mi svoji vděčnost v podobě masky věnovala.Opatrně jsem si škrabošku nasadila na tvář a zamyslela se.

Nevím proč,ale hlodala mě myšlenka,že jsem na něco zapoměla.Už,už jsem se chtěla otočit a odejít, když jsem si vzpoměla na její slova.

"Až si šaty navlékneš řekni jen-lumos." To řekla.

"Lumos."Zašeptala jsem.

Hned po té jsem vytřeštila oči na svůj odraz v zrdcadle. Já hořím! Moje rukavice i spodní díl šatů zářily rudou barvou,jako by na nich tančily plamínky.

"Já h.." Chtěla jsem vykřiknout,ale až pak jsem si uvědomila,že si hořící ruku tisknu k tváři.

Ale k mému překvapení nepřicházela bolest. Naopak, oheň příjemně chladil. Pomalu jsem přesunula i svou druhou ruku k obličeji,ale mělo to stejný účinek.Pomalu jsem si oddychla.Tohle bylo vážně divné. Dokonce ještě divnější,než to,že Remus jezdí každý úplněk za matkou,divnější než název téhle školy.

Pomalu jsem se otočila pro kabát který jsem si přes sebe přehodila.Na chodbě byla zima a navíc nevím, co by dělal třeba Filch,kdyby mě viděl jak se tu "jen" tak procházím a při tom "jen" tak hořím. Uchcechtla jsem se při té představě,ale potom jsem se otočila a vyšla ze dveří. Už tak jsem měla zpoždění............

Nejistě jsem postával za rohem velké síně,zpoza rohu jsem slyšela veselé bavení,hudbu,smích.Nebuď přece zbabělec a pojď tam! Přemlouvala jsem se. Nakonec jsem přece jenom nejistým krokem vyšla z rohu. Kabát jsem nechala zmizet jedním mávnutím hůlky.

Pomalu jsem překročila prách. V tu chvíly se na mě postupně otáčelo čím dál tím víc očí, které ještě před chvíly byly směřovány k Lily. Nádech,výdech.To zvládneš!
Pomalýk krokem jsem sešla ze schodů,nešímajíc si očí,které mě doprovázely.
Velká síň byla doopravdy krásně vybavená. Všude visely svíce a uprstřed síně byl nádherný vánoční stromek. Bylo na něm snad stovka ozdob. Kolem něho byl prostor k tančení.

Konečnš se ode mě začaly odlepovat zvědavé pohledy,nikdo už na mě nečučel tak otevřeně jako před chvílí. Pomalu jsem se rozhlídla a zamířila ke stolu,kde seděla Lott se svým partnerem,který ji zřejmě ignoroval a věnoval se jediné lásce jakou měl-jídlu.

Pomalu jsem došla až k místu,kde seděla posadila se na volnou židli vedle ní. Červíček jen zvedl hlavu,prapodivně se na mě podíval,ale nakonec jeho pohled přilákala zpátky miska s cukrovím.

"Ahoj" Mrkla jsem na ní a povzbudivě se na ni usmála.

"Ahoj." Zabručela,ale když si všimla,co mám na sobě,rázem ožila.

"To je krása,kdes to sehnala?" Vykulila oči,protože neměla nejmenší tušení,za co vlastně jdu.

"Vždyť jsem ti to říkal." Zakroutila jsem hlavou.

"A co,už přišli?" Přešla jsem na jiné téma.

"Kdo?" Dělala hloupou Lott.

"Kdo asi?" Ušklíbla jsem se.

"Jo, ty myslíš Blacka a jeho tajemnou partnerku,Black už tu je. " Dala mi odpověď,ale už zase mručla.

"A ona tajmená?" Vykulila jsem oči a nechápala jsem,proč mě Lott pořád tak napíná.

"Právě přišla".Ozvalo se za mnou.

"Smím prosit?"




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbila se vám povídka Alice sestřenka Lily?

Ano, měla jsem ji ráda! 86.1% (68)
Nic moc, ale nebylo to tak hrozné 3.8% (3)
Hrůza! 10.1% (8)

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 27. listopadu 2008 v 19:42 | Reagovat

ten konec byl úžasný :o) akorát doufám, že se s ní bude Lott dál bavit...já nechci, aby to skončilo :o( bude se mi po ní stýskat

2 vivienne vivienne | Web | 27. listopadu 2008 v 20:06 | Reagovat

mocinky pěkný

3 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 27. listopadu 2008 v 21:06 | Reagovat

Na začátek musím říct, že jsi se moc a moc zlepšila a je to znát:) Tuhle povídku jsem měla moc ráda stejně jako všechny od tebe a mrzí mě, že končí:) Krása

4 wladka wladka | Web | 28. listopadu 2008 v 13:21 | Reagovat

krasne   a ten koniec bol naj  som ani nedychala ach to uz konci   velmi pekna poviedka

5 Lia Lia | 28. listopadu 2008 v 14:04 | Reagovat

no velmi pekne:D..a ako dobre.si to vymslel:D

6 Viki Viki | 28. listopadu 2008 v 18:43 | Reagovat

Tak to mi úplně vyrazilo dech.A není ta neznámá Alice???????

7 wisty wisty | Web | 1. prosince 2008 v 14:28 | Reagovat

jéžiš, mě asi hrábne:) to je skvělý, fakt. tak at už je tady další kapča:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama