Světlejší zítřky-4.kapitola

21. prosince 2008 v 9:38 | Alexeja |  Kapitolovky HP-Světlejší zítřky
Ahojky,mám pro vás další kapču tentokrát k zítřkům. Chtěla bych ji věnovat Viki,Hope, Vivienne a Ajvi za krásné komentíky k Cestě do pekla! Moc díky! Přeji pěkné čtení
Alexeja

4.Zpátky v Bradavicích

"Prostě to udělej,nařizuji ti to." Lucius vyzvedl neprůhlednou lahvičku do výšky a pomalu s ní pohl směrem k Cissině ruce.

Ta ovšem ucukla,neudělá to. Nemůže.

"Neudělám to!" Řekla rozhodně,netřásl se jí hlas,naopak zněl tvrdě,Blackovsky.


Uděla pět kroků zpátky. Měla strach, ještě nikdy za svůj,nebo spíš jeho život se mu nevzepřela. Nedokázala to,neměla proč. Její život se jí líbil,drahé oblečení,přepych,oslovení "paní Malfoyová",které všichni říkali s takovou úctou a závistí.To všechno,ale mělo to i své stinné stránky. Bezcitnost,krutost,smrtijedství.....

A ona byla slabá. Nikdy nebyla jako Bella,nedokázala bezcitně zabíjet,nedokázala mučit a vyžívat se v tom. Ale nebyla ani jako Andromeda,nedokázala se vzepřít svým rodičům,své krvi.

Možná proto byla tak ráda,když se dozvěděla,že jejím mužem se má stát Lucius. On měl vše co ona chtěla a dokázal vše, na co se ona nezmohla.A ona se mu právě teď vzapřela,kvůli obyčejné nebelvířance,která jí do života vznesla světlo a snažila se jí dokázat,že je víjmečná. Je to snad špatné? Ať si klidně je,ale ona se mu postaví. Poprvé a možná na posled.

"Nehraj si se mnou Narcisso,jestli to neuděláš,přinutím tě,nezapoměň si moje žena!" Znova pozvedl lahvičku do výšky a pak k Narcissině ruce.

Tentokrát ji však Cissa ve své ruce stiskla a vzápětí s ní mrštila o zeď.

"Nikdy!" Zakřičela

"Jak chceš! Crucio!" Lucius sledoval jak paprsek dopadá na tělo jeho ženy a ta se pod náporem bolesti zřítí na zem.

...................................................................................................................................................

Bella serozhlídla kolem sebe jestli neuvidí mámu,ale nikde ji neviděla,stejně jako Harryho a jeho kamarády. Vždyť když vystupovalli z vlaku,tlačila se kolem nich taková skupina lidí,že nebylo divu,že se od sebe oddělili. Ale oni na rozdíl od ní věděli, kam mají jít.

Trochu vylekaně se kolem sebe rozhlédla. Což o to,stratit se hned první školní den není zas taková tragédie,ale máma by z toho šílela. I když ona šílela z hodně věci (cigaret,chlastu,marihuany...),ale z tohohle by se určitě scvokla.

"Prváci ke mě,prváci ke mě!" Ozval se do ticha (odmyslete si to šeptání a chechtání ostatních) zvučný hlas a Bella si oddechla.

Tak přece jenom se máma nezcvokne. Pomyslela si Bella když se prodírala kupou svých budoucích spolužáků směrem k tomu nepřeslechnutelnému hlasu.

K jejímu úžasu ten hlas vycházel z obrovské pusy (přímo tlamy) jakéhosi obrovského chlapa.Přímo obra,no dobře,poloobra ale i tak se ho Bell hrozně lekla když tam tak stál, máchal lucernou a vyřvával jak na lesy.

Ale při bližším prohlédnutí (laserovým pohledem), ho nakonec schledala přátelským i když trochu přerostlým chlapíkem.

Když konečně byli všichni prváci u něho vydali se i s Hagridem(přátelský poloobr) k jezeru.

"Tak prváci, po čtyřech se naskládejte do těch loděk,ty nás dovezou k Bradavicím." Oznámil.

Sám si přivlastnil jednu loďku,což bylo trochu nespravedlivé,ale na druhou stranu pochopitelné. Jenom pod ním už loďka vydávala podivné zvuky.

Bella nakonec seděla s dvěma chlapci a jednou holkou kteří se představili jako Chris,Sam a ta copatá holka byla Janett.

"Jé,podívejte" Vykřikla najednou Janett a ukázlala prstem dopředu.

Bella zvedla hlavu a podívala se na obrysy v dálce se tyčících Bradavic.

.....................................................................................................................

Lauře se na tváři rozzářil úsměv.
I když si myslela, že bude velmi bolestné se tu vrátit,vždyť tu nechala tolik smutku a bolesti, úplně zapoměla,kolik tu tím nechala i veselých a šťastných vzpomínek.

Dokonce ani učitelé se nezměnili. Pořád to byla ta stará,dobrá McGongallka, ředitelka jejich koleje se kterou si podávala ruku. Vůbec se nezměnila a to ji těšilo.

Když si Laura podala ruku s ředitelem,zase jí jeho dotek spravil náladu. Jako by kolem sebe měl ředitel nějakou neviditelnou aura štěstí,kterou uměl pouhým dotykem,nebo jen svou přítomností obklopovat lidi kolem sebe.

Vlastně ji všichni z učitelského zboru přijali v dobrém,až na Snapea.
Zřejmě mu vyfoukla kšeft.

Ale oni on se vlastně nezměnil,pořád byl takový vykuk s mastnýma vlasama a orlím nosem jako za doby když ho pobertové nechávali vyset za nohy ve velké síni. Při té vzpomínce se její úsměv ještě prohloubil,zato Snapeův spadl někam na bod mrazu. No co,nemá jí lézt do hlavy.

Když se konečně se všemi přivítala,sedla si kolem obrovského stolu a vedle ní si sedl on.
Už zase! Zaúpěla v duchu,ale její zájem se velmi rychle přesunul od něj k přicházejícím prvákům.

Zvlášť když mezi němi byla její dcera, mokrá od hlavy až k patě..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Magda Magda | Web | 21. prosince 2008 v 12:09 | Reagovat

Ráda spřátelím. :-)

2 Lia Lia | 21. prosince 2008 v 12:15 | Reagovat

pekneeeeeeeeeeee....:D..zaujimavy.napad..)

3 vivienne vivienne | Web | 21. prosince 2008 v 14:28 | Reagovat

zajímavá kapča

4 Hope Hope | Web | 21. prosince 2008 v 15:08 | Reagovat

pěkné :o)

5 Magda Magda | Web | 22. prosince 2008 v 13:48 | Reagovat

Nechceš se zapojit do soutěže? Povídkové nebo grafické? Pokud rád/a píšeš nebo vytváříš/upravuješ obrázky, tak se určitě zapoj! www.lilypotterova.blog.cz

Promiň za reklamu.

6 Viki Viki | 22. prosince 2008 v 16:37 | Reagovat

Pěkný a těším se na další

7 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 22. prosince 2008 v 22:24 | Reagovat

Hej a teď ji zařadí a já pořád nevím, kam! To je napínavý!

A moc děkuju za věnování;)

8 alexeja alexeja | Web | 23. prosince 2008 v 13:32 | Reagovat

Neboj,dozvíš se..

9 Gaia Gaia | Web | 26. srpna 2009 v 16:07 | Reagovat

Pěkné :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama