Pouto krve-2.kapitola

24. února 2009 v 18:31 | alexeja |  Kapitolovka HP-Pouto krve
Tak a je tu další kapča k Poutu..Musím to přeci nějak rozjet,ne? Jinak je to tentokrát z pohledu Adeline a navazuje to na to, kde Nickol skončila...Jen tak pro zajímavost sem dávám anketu, protože všichni do (velice pěkných) komentíků psali, že nachtějí, aby Nickol byla ve zmijozelu..Tak kam s ní?? Jinak kapču věnuju všem, kteří tak pěkně okomentovali první kpaču!!!
Ahojky Alexeja

2. Srab (Adeline)

Nemáš si co vyčítat, je stejná jako tvoje matka! Opakovala jsem si stále v duchu, ale přesto mě hryzalo svědomí, že jsem ji tam jen tak nechala. Ale ona mě přece taky ráno nechala pod náporem červeného světla. Ona mě taky nebránila, když jsem se na zemi klátila bolestí....

Nic jí nedlužím! Ona chce jít do zmijozelu, řekla mi to.. A navíc, to co udělala o prázdninách, to co jí asi nikdy neodpustím...Ona zabila, ona není jako já, proč bych se o ni měla starat? Nemám důvod mít výčitky!

Šla jsem se Siriusem a s jeho kamarády (pořád nevím, jak se jmenují) po nádraží a cítila stále větší potřebu se otočit. Jen jeden pohled, abych zjistila jak je jí...Je to vražedkyně! Připomínala jsem si, ale přesto jsem otočila hlavu a viděla Nickole jak stojí uprostřed nádraží se sklopenou hlavou.

Vlasy jí padaly do tváře, takže jsem neviděla jak se tváří, ale když zvedla hlavu, pohybovaly se jí rty. S někým mluvila. Zaostřila jsem na "toho" s kým mluvila a poznala v něm Reguluse Blacka. Toho hajzla, ten tam byl o prázdninách taky... A oni se potom všem jen tak baví? Viděla jsem jak Regulus přišel k Nickol a položil ji ruku kolem ramen a ona se jen usmála....

Jak tohle můžou dělat? Potom všem co se stalo o prázdninách..Hlavu mi naplňovaly zrůdné vzpomínky na ten osudný prázdninový večer. Zatřepala jsem hlavou a viděla jsem, že jsem se vlastně zastavila v chůzi a Sirius s kamarády taky. A teď se všichni dívali po směru mého pohledu.

"Není to tvůj brácha s tou její sestrou?" Zeptal se Siriuse ten kluk s vlasama jako koště.

"Jo, zajímalo by mě, co tam dělají? Dva smrtijedi, ti se dlouho hledali, než se našly..." Ušklíbl se Sirius a podíval se na mě.

"Nevím, asi se seznámili na tom večírku, kde jsme se seznámili my dva.." Pokrčila jse rameny.

Ale já jsem věděla, kdy a kde se seznámili.Tu noc, tu krvavou noc kdy se z mé sestry stala vražedkyně...Tu noc jsem si řekla, že o tomhle nikdy nikomu neřeknu a všechny vzpomínky uzavřela hluboko v sobě. Ale teď se draly na povrch a já si nebyla jistá, co udělám až uvidím všechny ty vrahy..Bellatrix, Narcissa, Malfoy, Lestrange..
Ty jména, která byla až příliš děsivá.. Musím zachovat chladnou hlavu, oni se tím chlubit nebudou a já o tom taky nebudu mluvit...Sirius se to nemusí nikdy dozvědět a jeho kamarádi taky ne.

"Už se na ně nechci ani dívat, pojďme pryč...Vlastně jsi mi ještě ani nepředstavil své kamarády!" Otočila jsem se k těm vrahům zády.

"No jo, promiň." Usmál se Sirius když už jsme konečně zase šli k vlaku.

"To rozcuchané koště je můj skoro brácha James Potter, je hroznej blázen do famrpálu a do Lily Evansový" Když James uslyšel, že ho jeho kamarád nazval rozcuchaným koštětem na jeho tváři se mihl naštvaný výraz ale, ten okamžitě vystřídal výraz blažený, když se Sirus zmínil o té Lily.

"A tohle je můj druhý skoro brácha, Remus Lupin, je takový chytrolín, polož mu otázku a on ti odpoví na všechno, je specialista zvlášt na noční stvoření, en se ho neptej na holky o těch neví nic, pro mě toho, že všechny holky v okolí na mě letěj.." Usmál se samolibě Sirus.

Naopak ten Remus sebou dost trhnul když přišla zmínka na noční stvoření, jako by ho někdo praštil a když byla řeč o holkách, mumlal něco jako-pro jejich bezpečí...V tomhle něco je a já určitě zjistím co, časem...Možná mi to řekne sám

"A tohle je náš mazlík, prasátko Petr, na dělám si srandu, můj třetí skoro brácha, má děsně rád jídlo a o holkách ví zhruba to samé co Remus..." Ukázal na třetího a posledního kamaráda, který doopravdy vypadal, jako malé prasátko , ale byl celkem roztomilý..

"Takže jen to, že na tebe všechny holky v okolí letí?" Ušklíbla jsme se.

"Jo, všechny holky!" Na důkaz svých slov si odhodil vlasy z čela a holky co ho už od doby co jsem ho viděla sledovaly pohledem vzdychly a málem spadly na zem, jak se jim podlomila kolena.

"Nefandi si!" Usadila jsem ho, zatím co jsme nastupovaly do vlaku.

"Tak mi řekni jedinou, co po mě neletí." Ohradil se Sirius a James s Remusem si povzdychli.

"Třeba já." Odpověděla jsem první osobu která mne napadla, sebe.

"Ty se nepočítáš." Ohradil se Sirius.

"Proč?" Zeptal se místo mě Remus.

"Lesby se nepočítají." Odpověděl Sirius.

"Já ti dám lesbu!" Ohnala jsem se po něm se smíchem.

Sirius ale uhnul a jen se smál, mezi tím co Rem hledal volné kupé. Nakonec jsme seděli úplně sami v posledním kupé vlaku.

"A kde máš vlastně kufr?" Zeptal se náhle Remus

"Tady" Ukázala jsem mu maličký kufr a on jen kývl hlavou.

"Ukaž mi ho, ten je fajnej" Natáhl se po kufru James, jenže mě omylem rukou praštil do zad.

Nebyla to vůbec žádná perda, ale jelikož na mě matka pro mě svého oblíbeného crucia použíla také ohnivý bič, zkroutila se mi vtář do bolestné grimasy. Naštěstí si toho nikdo nevšiml, James skoumal kufr, Sirius se zase něčemu smál, Petr žvýkal fondán a Remus...A sakra, jeho oči spočinuly na mých zádech, on si toho všimnul.

"Víš, spadla jsem ze schodů." Prohodila jsem.

"Jistě." Řekl tónem, který jasně říkal, že tohle si můžu vykládat holubům na střeše, ale naštěstí se neptal.

I když jsem se bála, že až budeme sami, otázkám se nevyhnu. Zbytek cesty uběhl v klidu, hráli jsme řachavého petra a byla sranda. Ne jednou mě ale napadlo, kde je teď asi Nickola...
________________________

"Ty asi pojedeš loďkama, co?" Zeptal se mě při vystupování z vlaku Remus.

"As jo." Pokrčila jsem rameny a vydala se za obrovským chlapem s lucernou.

"Uvidíme se na zařazování a víš, že musíš jít za namá!! Do nebelvíru!" Křičel ještě Sirius.

"Jojo!" Zakřičela jsem i když jsem si vůbec nebyla jistá, kam se dostanu.

Co když to bude přece jen mijozel? Takové myšlenky mě doprovázely až k loďkám a navíc mě znervózňovalo, že pořád nevidím Nickole. Nakonec jsem ji zahlédla, seděla až úplně v poslední loďce se sklopenou hlavou. Přemýšlale jsem, jestli nemám jít za ní, ale obr to vyřešil za mě, prostě mě tam strčil.

Nickole pořád seděla se sklopenou hlavou a nic neříkala. Ani když nám do loďky přibyl nějaky prvák, který se tvářil dost vystrašeně. Hlavu zvedla až když jsme vycházeli z loděk. A mě se naskytl pohled na zarudlou tvář na které se rýsovaly malé modřinky.

"Co to je? To ti udělali oni?" Hloupá otázka, kdo jiný.

"Spadla jsem." Odpověděla a znova sklopila hlavu.

"Nelži, tohle není od pádu." Chytla jsem ji za ruku, ani nevím proč.

"Jádo zmijozelu nechci." Možná se mi to jen zdálo, anebo doopravdy právě zašeptala, že tam nechce?

"Nemusíš tam jít." Řekla jsem.

"Já tam patřím, jsem vrah, jako oni." Řekla, vytrhla se mi a otočila se ke mě zády.

Na tohle nebyla odpověď. Měla pravdu, byla vrah, ale přesto...Zbytek cesty šla daleko ode mě a když nás v hradu profesorka seznamovala s pravidli, ani nemukla.

"Zmijozel, Havraspár, Mrzimor a Nebelvír" Zachytila jsem z jejího projevu.

Čtyři koleje, kam se asi dostanu? A kam Nickole? Dostane se do zmijozelu? A co když se tam dostanu i já? Nedostnu! Přesvědčovala jse se. Co mě s nimi poutá? Jedině krev co mi proudé v žilách, nic jiného...

"A vy slečny, tady počkejte, půjdete až na posled." Otočila se na nás ještě mezi dveřmi do takzvané Velké sině profesorka McGonagallová.

"Takže už za chvíli.." Prohodila jsem.

"Já vím" Odpověděla.

"Kam si myslíš že půjdeš?" Snažila se udržet rozhovor.

"Chtěla bych do nebelvíru." Odpověděla jsem.

"Matka tě zabije." Řekla plačtivě, ona se o mě bojí?

"Jsem plnoletá, už u ní nemusím bydlet." Měla jsem chuť jí říct, že můžeme utéct spolu, ale místo toho jsem pořád civěla na dveře.

"Najde si tě." Odporovala Nickole.

"Nebojím se jí, to jen ty." Odsekla jsem.

"Myslíš, že jsem srab?" Zeptala se.

"Ano, jsi srab!" Zvýšila jsem hlas.

"A taky vrah." Dodala jsem, protože jsem věděla, že jí to ublíží.

"Máš pravdu, vrah." Opakovala.

Chtěla jsem se jí zeptat, jestli jí to mrzí, že zabila...Chtěla jsem se jí zeptat, proč neuteče se mnou...Chtěla jsem se jí zeptat, proč má z matky takový strach...Ale nic z toho jsem neudělala. Možná že i já jsem srab, možná, že se bojím, že by odpověděla, že jí to nemrzí, že mě nenávidí a že matku miluje...

"Tak slečno, vy půjdete první." Popstrčila mě a tím přerušila moje obavy profesorka (jak se tu kruci objevila?) do velké síně.

"Hodně štěstí." Řekla potichu Nickol, nebo se mi to zas jen zdálo?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Do jaké koleje se má Nickol z Pouta krve dostat??

Nebelvír 56.7% (17)
Zmijozel 20% (6)
Mrzimor 10% (3)
Havraspár 3.3% (1)
Nevím, nechávám to na tobě :D 10% (3)

Komentáře

1 Ar-lee Ar-lee | Web | 24. února 2009 v 20:52 | Reagovat

Ale ne! Takhle to stopnout...až tě jednou potkám, tak si mě nepřej! :-P

2 vivienne vivienne | Web | 25. února 2009 v 15:32 | Reagovat

mnoo pěkná kapča,a le nechat to takhle otevřený... rychle pokráčko!!!!!

3 wladka wladka | Web | 25. února 2009 v 16:06 | Reagovat

ahoj  fakt super      pokracko

4 alexeja alexeja | Web | 25. února 2009 v 19:08 | Reagovat

Tak to doufám Ar-lee že se jen tak nepotkáme:D Ale stejně by jsme se nepoznali :D

5 Svorka-Hanka Svorka-Hanka | E-mail | Web | 25. února 2009 v 20:43 | Reagovat

moc pěkná kapitolka, těšim se na další a doufam že se Nickol nedostane do Zmijozelu...

6 pawins pawins | Web | 26. února 2009 v 12:14 | Reagovat

ahoj na mem blogu bezi bleskovka:) pripoj se:)

7 pawins pawins | Web | 26. února 2009 v 12:15 | Reagovat

krasna kapitola, to je muj 2. nej pribeh samozrejme po krev proti krvi:-)

8 alexeja alexeja | Web | 26. února 2009 v 18:19 | Reagovat

I já mám ráda krev proti krvi od Ajvi :D

9 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 26. února 2009 v 19:57 | Reagovat

Děkuju za takovou chválu, to si myslím ani nezasloužím:))

Každopádně, chválu bych teď měla rozdávat já, protože se mi moc líbí, jak pojímáš ty dvě sestry, i to, že nejsou tak černobílé (jako jedna skvělá a druhá největší svině), tahle kapitolovka mě moc zaujala a už se hrozně moc těším na další pokračování. Doufám, že přijde brzy, moc brzy...*sedí před monitorem, neustále mačká tlačítko "aktualizovat" a slintá*

10 pawins pawins | Web | 26. února 2009 v 21:58 | Reagovat

ahoj mas u me diplomek :)

11 Hope Hope | Web | 27. února 2009 v 1:13 | Reagovat

moc se omlouvám, já na ni teď už předevčírem zapomněla...měla jsem to tady otevřené, ale byla tu ségra a já musela kjít brzy spát, jinak bych nevstala...mno, to je jedno, to sem nepatří :o) kapitola byla skvělá :o) vážně jsem hrozně zvědavá, kam se dostanou...páni, já to asi nevydržím...už aby bylo pokráčko :o)

12 Pawin Pawin | 27. února 2009 v 9:05 | Reagovat

Krasna kapitolka ted sem to docetla a smekam klobouk;-) ale to se nedela to takhle stopnout!;D a nicol dej jak to ty citis a aby to bylo zajimave jako tato kapca :)

13 Tinka Tinka | Web | 19. září 2009 v 9:14 | Reagovat

Super kapitola i když jsem si všimla, že byla napsaná už před půl rokem :-D Ale mě se opravdu moc líbila, zvlášť Siriovi "Lesby se nepočítaj" :-D A protože jsem hlasovala pro to, že kam se Nickol dostane to je na tobě, tak letím na další kapitolu abych zjistila kam ji teda pošleš :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama