Pouto krve-4.kapitola

14. března 2009 v 13:42 | alexeja |  Kapitolovka HP-Pouto krve
Ahojky! Je tu další kapča a k čemu to jste si v anketě vybrali sami! Doufám, že se vám bude líbit a jen bych chtěla ještě říct, že Pawin a Margaret budou v příští kapči!! Já na ně nezapoměla!! Zároveň děkuju všem, kdo se přihláslili jako postavy do povídek!! Po tomhle by měla být kapča NHN!, takže tam se taky budou dít věci! Jinak kapču věnuji všem, kdo se do náboru přihlásili!
Alexeja

4. Nebelvírští (Adeline)



"Hodně štěstí." Řekla potichu Nickol, nebo se mi to zas jen zdálo?

Nad tím jsem ale už neměla čas přemýšlet, protože do jsem vstoupila do sálu plného lidí. přesně jak říkala matka. Hlava zvednutá, rovná záda, malé krůčky, nic neříkající pohled..

Tak tohle se my nepodařilo splnit. Místo toho jsem se rozhlížela všude kolem a viděla Siria i s kamarády jak se směje a mává rukama.

Sedí u nebelvírského stolu. A já tam možná budu sedět taky. Vlastně bych mohla sedět kdekoli, jen ne u posledního stolu. Při té představě mě zamrazilo. Kdybych se tam dostala, byl by to neklamný důkaz že jsem jako moje drahá matinka a zbytek mé prohnilé rodiny.

Pomalu jsem procházela kolem stolů a cítila jsem, jak mě v zátylku pálí něčí pohled. Nebyl to ale pohled nikoho ze zmijozelských, to jsem věděla. Škoda že jsem s nemohla otočit a podívat se jestli se na mě skutečně Nickol dívá, nebo se mi to jen zdá.

Když jsem konečně došla až k třínohé stoličce a posadila jsem se, dříve než mi byl na hlavu přiložen modrý klobouk, můj poslední pohled patřil zmijozelskému stolu. Seděli tam všichni..Všichni novopečení vrazi, ale taky ti, kdo se jimi teprve stanou.
Byla jsem neskonale ráda když mi oči zakryl ten klobouk. Pak byla tma.

Nemám ráda tmu!
Proč?
Ježiši já jsem se lekla, až jsem se málem pos..no něco.
Nemusíš se lekat, slyším tvé myšlenky
To mě zas tak moc a neuklidnilo..
Aha, takže ty jsi Brellová, vzpomínám si, že jsem zařazoval i tvou matku, dostala se do
Zmijozelu, jak jinak, taky se tam zatím dostali všichni z naší rodiny!
Ale třeba budeš ty i tvá sestra výjimka
Já možná, ale moje sestra ne, moje sestra je vrah!
A přesto ti na ní zaleží?
Budeme tu rozebírat mé city k sestře, nebo mě už konečně zařadíš?!
Máš pravdu, kam by jsi chtěla?
Je mi to jedno!
Nezapomeň, že ti vidím do hlavy, chtěla by jsi být ve nebelvíru, že?
Asi ano..
Pak není co řešit, ať je to tedy..
Počkej! Co když se tam nehodím?
Pochybuješ?
Trochu..
Ale já ne, ať je to tedy "NEBELVÍR!

Nemohla jsem tomu uvěřit! Jsem v nebelvíru, první Brellová v nebelvíru! Historicky! Byla jsem neskonale šťastná, když jsem scházela z pódia a zřejmě jsem nebyla jediná. Celý nebelvírský stůl jásal. Nejvíc asi Sirius i s kamarády.Rem se usmíval a jednoruč mi mával, James a Sirius to pro jistotu dělali obouruč.

Zato jsem cítila, že mě do zad podají nenávistné pohledy. A tentokrát jsem si byla jistá, že vím, komu patří. Zmijozelským. Potlačila jsem chuť otočit se na ně a ukázat jim zdvižený prostředníček a místo toho jsem s radostí usedla k nebelvírskému stolu.

"Jsi v nebelvíru! Hurá, ty jsi v nebelvíru!" Jásal Sirius a poplácal mě po zádech.


Bolest mi vystřelila až do hlavy, ale stejnak nebyla tak hrozná, vlastně mizivá v porovnání se štěstím, které jsem teď prožívala. Přesto jsem sebou cukla a na tváři se mi mihl výraz bolesti. Vypadalo to, že si toho ale nikdo přes záchvat svého štěstí nevšiml. tedy až na Rema, provrtával mě pohledem, stejně jako ve vlaku..

"Blbý schody" Prohodila jsem rychle a Rem se usmál, jako by mu mé pokusy o zamaskování skutečnosti připadali bůh ví jak směšné.

Ale mé myšlenky přerušil tentokrát James.

"Už jde tvoje sestra" Řekl a ukázal prstem na Nickol která právě vcházela do místnosti.
Vešla, věděla jsem, jak se musí cítit, ale kdybych ji neznala, nevěděla bych to. Chovala se jako typická Brellová. Dodržovala všechny zásady. Na nikoho se nedívala. Ani na mě.

Modřinky na tváři se jí ještě rýsovali na tváři, ale ona to na sobě nedala znát.
"Co to má tvoje ségra na tváři?" Zeptal se James.


"Nevím" Odpověděla jsem, i když jsem tušila.


Když Nickol dosedla na židli a na hlavu jí byl položený moudrý klobouk, nic jsem nevnímala.
Ani to, že na mě Sirius mluvil. Postřehla jsem jen že mluvil něco o zmijozelštích a jejich pohledech. Můj pohled spočíval na Nickol. Přemýšlela jsem, kam se asi tak dostane.


Do zmijozelu? To je pravděpodobné. Měla bych se s tím smířit, jsme každá jiná.
Na povrchu možná ne, ale uvnitř…
Ona je prohnilá a zabila člověka.
Nejsmesi podobné, uvnitře ne.

Pořád bylo ticho a mě už to ticho začalo znervózňovat. Nickol zřejmě aniž by si to uvědomila pomalu pohybovala rty. Škody že neumím odezírat ze rtů. Náhle Nickol škubla hlavou. Nechápavě jsem se na ni podívala, ale to ona nemohla vidět. A potom konečně klobouk promnluvil.

"Mrzimor!" Řekl svým hlubokým hlasem.

A já zůstala ztuhla. Mrzimor? Mrzimor? Žádný zmijozel?
Podívala jsem se na Nickol, která právě scházela z pódia. Na tváři měla tentokrát napolo vystrašený a napolo šťastný výraz.

Všichni tleskali. Přemýšlela jsem, jestli bych měla tleskat taky. Nakonec jsem zvedla ruce a aniž bych si to uvědomovala, tleskala jsem nejvíc. Zato jsem si od právě usedající Nickol vysloužila nechápavý pohled. Ale to mi nevadilo. Nedostala se do Zmijozelu, matku trefí šlak!

"Ona je v mrzimoru." Zamumlal šokovaně Sirius.

"Je!" Řekla jsem šťastně.

"Ale to ji nemění." Řekl Sirius.

Dala jsem ruce zase zpátky dolů. Měl pravdu. Ona se a nezmění, možná je teď v mrzimoru, ale stejně se jednou pravděpodobně stane smrtijedkou. Položila jsem ruce do klína a sevřela je v pěst.

"Já tomu pořád nemůžu uvěřit, Brellová je v mrzimoru!" Řekl Sirius a rozhodil rukama do všech stran.

Bohužel se mu přitom podařilo rukou převrhnout limonádu na jednu dívku sedící hned vedle mě.

"Já zas nemůžu uvěřit, že jsi takový hovado, Blacku!" Řekla ta dívka a pomocí hůlky si skvrnu ze sukně odstranila.
Tahle holka mi byla sympatická, zvlášť proto, že z Blackem nejednala jako s bohem, ale jako s normálním klukem.

"Však se tak moc nestalo, bez fleku, nebo s ním, jsi pořád tejně hnusná!" Odpověděl.

V tomhle jsem z Blackem nemohla souhlasit. Podle mě nebyla nebyl ta holka vůbec škaredá…
Byla taková, zvláštně pěkná. Měla dlouhé, černé vlasy stáhnuté dozadu do ohonu a takové zvláštní oči. Připadali mi takové, no jiskřivě zlaté. Ještě nikdy jsem takovou barvu očí neviděla.

"Kdo to je?" Šeptla jsem směrem k Removi.

"To je Ajvita Mooorová, nejzapřísáhlejší členka klubu-Nenávidím Blacka!" Řekl Rem a
zakroutil hlavou.

"To nějaký takový klub existuje? A kolik má členů?" Podivila jsem se.

"Vlastně dva, ji a Lily, ale ta tam je hlavně proto, že nenávidí Jamese." Vysvětlil Rem.

"Aha, takže se všichni vzájemně nesnáší?" Zeptala jsem se Rema.

"No, tihle dva jo!" Kývl směrem k Ajvitě a Siriovi kteří se pořád hádali.

"Ale u Lily a Jamese je to jednostrané, James Lily zbožňuje a ona ho nenávidí." Upřesnil.

"To je..matoucí." Přiznala jsem.

"Jo to je" Přisvědčil Rem.

"A kde je vůbec ta Lily?" Rozhlížela jsem se, jestli ji někde neuvidím.

"Je nemocná, prý má chřipku a tak přijede do Bardavic až později." Řekl Rem.

"Aha." Řekla jsem sklamaně.

Chtěla jsem se Rema ještě na něco zeptat, ale někdo mě předběhl.

"Ahoj, Reme." Ozvalo se kousek ode mě.

Otočila
jsem a spatřila jak k nám jde nějaká hnědovlasá dívka.

"Ahoj, Monno." Řekl Rem trochu roztřeseně.

Ta dívka jako by to viděla se zlomyslně usmála. Všimla jsem si, jak se při jejím méně na ni otočili všichni poberti a nenávistně na ni hleděli. Kdo je tahle Monna a zdá se mi to, nebo z ní má Remus strach?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

K čemu mám napsat novou kapitolku?

Pouto krve 56.3% (18)
NHN zasahují! 21.9% (7)
Diana-královna pomsty 12.5% (4)
Světlejší zítřky 0% (0)
Temný anděl noci 0% (0)
Nová povídka 9.4% (3)

Komentáře

1 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 14. března 2009 v 19:16 | Reagovat

jéééééé, jsem tááááám

Fakt boží, ta moje postava je mi hrozně sympatická:D prý zvláštně pěkná... a celkově mě ta kapča hrozně pobavila... a na tu Moonu jsem zvědavá, páč ju taky znám z reality:D

Prostě nááááádhera:) Nějak mi dochází slova, abych to hezky popsala:)

2 vivienne vivienne | Web | 14. března 2009 v 20:42 | Reagovat

ahojky moc pěkná kapča!!!!! Sorry že sem se neoběvila dřív jsem byla u babi

3 Hope Hope | Web | 14. března 2009 v 22:51 | Reagovat

páni, tak Ajvi je v klubu Nenávidím Blacka! :D to nemělo chybu :D a je fakt, že mi tahlen kapitola opravdu zvedla náladu :o) děkuju moc :o) ty víš za co ;o)

4 alexeja alexeja | Web | 15. března 2009 v 10:25 | Reagovat

Vůbec nemáš zač, jsem moooc ráda že jsem tě potěšila :D

5 pawin pawin | 15. března 2009 v 13:13 | Reagovat

prostě parááááááááááááááááááááááda :) nejzajímavější je, že ta ajvi v tvým příběhu je úplně stejná chováním jako AJVINKA v realitě:D a Monna taky............:d se těším hlavně na sebe!:)

6 vivienne vivienne | Web | 15. března 2009 v 14:11 | Reagovat

moc pěkná kapča!!!!! fakt se ti povedla

7 pawin pawin | 15. března 2009 v 14:15 | Reagovat

mas u me diplomek:-)

8 Viki Viki | 15. března 2009 v 14:15 | Reagovat

Fááákt zajímavý

9 wladka wladka | Web | 16. března 2009 v 9:10 | Reagovat

jejky    super je

10 Lia Lia | 16. března 2009 v 22:12 | Reagovat

no pekne.zaujimave..putave:)

11 Ar-lee Ar-lee | Web | 17. března 2009 v 18:48 | Reagovat

Wau, tak jsme se konečně dostala k počítači. Mo c hezká kapitoola. :-D Jenom mě naštval Sirius. Grr. Uškrtit. No nic. Těším se na další.

12 wladka wladka | Web | 18. března 2009 v 13:47 | Reagovat

ahoj ja uz chcem inu a presnejsie eee pockaj nespominal si a uz to mam NHN

a inac na Rozdieloch pracujem     mam uz 4 riadky

13 wladka wladka | Web | 20. března 2009 v 12:45 | Reagovat

a kedy bude NHN

14 Tinka Tinka | Web | 19. září 2009 v 9:35 | Reagovat

Krááása :-D Když nemůžu Ajvi potkat naživo, tak aspoň v povídce :-D Tuhle kapitolu jsem vlastně už tak trochu četla dřív, protože mě na ni Ajvi upozornila... Ale to jsem ještě nevěděla, že patří do tak skvělé povídky :-D Tak jsem zvědavá na pohled Nickol, protože tam by měly být reakce těch zmijozelských, ne? Moc se těším :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama