Pouto krve-5. kapitola

4. května 2009 v 16:07 | alexeja |  Kapitolovka HP-Pouto krve


Ahojík, a je tu (aspoň doufám) dlouho očekávaná kapča k Poutu!! Je celkem krátká a nic moc, ale to je proto, že nám každou chvíli vypadne internet a já pak musím všechno od znova, protože se to samozřejmě neuloží...Ach jo, tomu se říká kvalitní počítač. Jinak bych se chtěla moc omluvit Viki, za to, že jsem ji dala do Mrzimoru, ale ona se mi tam vážně hodila!! Díky za pochopení

5. Matčin trest (Nickol)



Mrzimor,Mrzimor,Mrzimor
Tohle slovo mi pořád probíhalo hlavou, i když jsem už stála nohama pevně na zemi. Připadalo mi to zvláštní, nejsem ve Zmijozelu. Pomalu jsem se vydala ke stolu, mé nové koleje. Přemýšlela jsem, jaký mám asi výraz. Věděla jsem, že zbytky tvrdé a bezcitné masky jsou pryč. Ale jsem ráda? Ani jsem se neodvažovala pomyslet, co mi matkaudělá, až se to dozví.
V hlavě jsem si přehrála Adelinina slova. Tady už na nás tak snadno nemůže! Ze všech sil jsem doufala, že má pravdu.

Uvědomila jsem si, že zatím co se zabývám matkou, sálem otřásá potlesk. A zvlášť jeden je dost hlasitý. Pomalu jsem natočila hlavu a uviděla Adeline jak tleská jako blázen a směje se u toho. Vrhla jsem na ni nechápavý pohled, ale na dál tleskala. Pak se k ní ale Black (Sirius, co by ostatně dělal Regulus v Nebelvíru) sehl a koutkem oka viděla jak se jeho rty pohybují. Škoda že neumím odezírat, ničemu jsem nerozuměla. Moje sestra zřejmě jo, protože jí na obličeji zmizel úsměv a ruce zatnuté vpěst dala dolů.

Odvrátila jsem pohled a přemýšlela jsem, co jsem zase udělala. Nakonec jsem ale zakroutila hlavou a co nejrychleji se vydala ke stolu. Podívala jsem se kde je volné místo a nakonec si sedla vedle jedné celkem sympatické dívky. Ta se na mě s úsměvem otočila.

"Ahoj, jmenuji se Valérie, ale můžeš mi říkat Viki." Řekla a podala mi ruku

"Já se zřejmě představovat nemusím." Řekla jsem a ruku nesměle stiskla.

Valérie, vlastně Viki se usmála. Pořádně jsem si ji prohlídla. Mohla být tak stejně stará jako já. Měla dlouhé, tmavě hnědé vlasy a výrazné, modrozelené oči zvýrazněné tužkou na oči. I když byla celkem malá. Oplatila jsem jí úsměv a čekala, jestli bude mít zájem navázat se mnou rozhovor. Zřejmě ho měla.

"Tak co, jsi ráda že jsi se dostala do Mrzimoru?" Zeptala se s topinkou v ruce.

To už začala večeře? Nevšimla jse si.

"Jo celkem jo." Odpověděla jsem.

"To je trochu divné." Řekla a zakroutila hlavou.

"Proč?" Zeptala jsem se udiveně.

"No protože jsi čistokrevná a takoví jsou většinou jenom ve Zmijozelu, ale ty jsi tady a tvoje sestra v Nebelvíru a obě vypadáte spokojeně." Upřesnila.

"Dá se říct, že já a sestra jsme..jiné." Zamumla jsem neurčitě.

"Aha, ale jsi tady a to je hlavní. Co kdybych ti trochu tady tu smečku předstvaila?" Rozhodla se změnit téma, za čož jsem jí byla vděčná.

Kývla jsem.

"Tak naproti mě, ta holka s modrozelenýma vlasama." Pokývala hlavou směrem k té dívce.

Tak jsem se nani podívala. Vypadala celkem normálně, teda až na ty vlasy. Ale vypadala i sebevědomě, ta určitě už musela mít klu..

"100 procentní lesbička." Přerušila mě z mých úvah Viki.

Asi jsem musela mít odst vyjevený obličej, protože se ke mě zhýbla a zasmála se.

"Ale neboj, ona je v poho a navíc má holku." Řekla tiše.

Chápavě jsem kývla. Tohle byla první lesba kterou jsem kdy viděla a tak jsem měla podezdření, že na ní trochu nevychovaně čumím. Dále mi Viki představila ještě spoustu lidí, ale nikdo z nich mě moc nezaujal, tak maximálně jsem si pamatovala pár jmen. Až skoro nakonci řady seděl někdo, kdo za pozornost rozhodně stál.

Byla to dívka, která seděla na klíně nějakému klukovi a s andělským výrazem se od něho nechávala krmit. Měla dlouhé, černé vlasy a bílou pleť. Když pootočila hlavu , bylo vidět že je silně namalovaná. Komukoli jinému by to neslušelo, ale ona vypadala tak sebevědomě a přitom andělsky...

"Takže už sis všimla, to je Pawin, největší mrcha co znám, radím ti dobře, dej si na ni pozor, ona jde jen po velkých soustech." Řekla a z jejího hlasu jsem poznala, že Pawin asi nemá zrovna v lásce.

V tu samou chvíli se na mě Pawin otočila a usmála se. Jedovatě, slizky, jak had na svu kořist. Řekla jsem si, že pro jistotu se táhle holce budu vyhýbat obloukem. A to velkým obloukem. Ale bylo tu spoustu jiných lidí, na které bych si měla dávat pozor. Pootočila jsem hlavu ke zmijozelskému stolu.

K mému překvapení se ale už nemračili, naopak, vypadali velmi spokojeně. A něco drželi v ruce. Teda spíš Regulus držel v ruce. Na tu vzdálenost jsem ale pořádně neviděla co. Vypadalo to, jako hřeben, nebo tak něco. Radši jsem tomu přestala věnovat pozornost a začala si povídat s Viki. Ale cítila jsem, jak se mě zmocňuje zvláštní pcit.

_________________________

Hodiny ukazovaly půlnoc, ale já pořád nemohla spát. Bylo to zvláštní. V Mrzimoru se mi líbilo. Dalo by se říct, že i v téhle škole se mi líbilo. Až na ty Zmijozelské parchanty. Myslela jsem, že si mě po večeti odchytí a....Ale nic se nestalo. Až na to, co mi řekl Regulus. Jen počkej v noci...

To samé řekl i Adeline, ale ta mu na to odpověděla zdviženým prostředníčkem. A já se radši klidila z cesty. Jedna facka za den až moc. Ale stejně mi jeho slova nedali spát. Připadalo mi to nemožné. Kdyby chtěl něco udělat, musel by se dostat tady, do Mrzimorských ložnic a navíc by určitě všechny, spolu s mými splubydlícími probudil. Takže je to nemožné. Už. už jsem chtěla spokojeně zavřít oči, ale v tu chvíli mi někdo něco vtiskl do ruky a se mnou se zatočil svět. Přenášedlo....

Když se se mnou konečně přestal toči svět. Uvědomila jsem si, že stojím v domě. V mém domě. A že v něm nejsem sama.

"Áh, moje druhá nezdařilá dcerunka přišla, počkej až skončím s touhle, pak se ti budu věnovat."

Ten hlas jsem okamžitě poznala, poznala jsem osobu které pařil. A stejně tak osobu ležící na zemi. To je přece..

"Adeline..." Zašeptala jsem.

Dívala jsem se na její tělo na zemi, které se svíjelo v bolestech. Přestože to muselo hrozně bolet, její ústa byla pevně sevřená a nepropustila ani jeden bolestný výkřik. Ale do jejích očí vstoupily slzy a jedna po druhé se jí kutálely po tvářích. Cítila jsem, že i mě do očí vstpují slzy a tak jsem radši přetočila hlavu na tu osobu, která mé sestře, mému dvojčeti způsobovala tak strašnou bolest.

Matka držela hůlku pevně v rukou, v jejích očích nebylo ani kousku citu. Věděla jsem, že to není poprvé co na Adelin použila crucio, ale cítila jsem, že tohle je obvzlášť silné. Přesto byly Adelininy rty pevně stisknuté k sobě, ale oči a tělo prozrazovaly, jak ohromnou bolest cítí. Ale to matce nestačilo. Zvedla ruku ještě o kousek víš a z Adelininých rtů se vydral první výkřik. Následovaný dalším a dalším. Oči měla do široka otevřené a z úst jí začala odkapávat krev.

"Tady máš ty nebelvírská lůzo!" Řekla matka naprosto bez emocí.

Už jsem se na to nemohla dál dívat. Zavřela jsem oči a zacpala si uši, ale ani to nepomohlo. Bolestné křiky se v mém uchu ozívaly jako ozvěna a i když jsem měla zavřené oči, v mé mysli zůstal její živý obrázek, jak leží na zemi a plive krev.

"Dost!" Zakřičela jsem.

"Cože?" Matka překvapením sklonila hůlku a Adeline sebou přestala škubat.

Jen ležela na zemi a přerývavě dýchala. Ale její oči, oči podlité krví se dívaly na mě. Ale já už se na ni dívat nedokázala. Cítila jsem, jak mě něco odhazuje do dálky. Dopala jsem na zem, ale naštěstí jsem se neuhodila do hlavy, ale odnesla to moje ruka. Byla pode mnou zkroucená v podivném úhlu.

"Já vám dám, vzdorovat matce, obě zasloužíte trest!" Zasyčela.

Dívala jsem se na ni, jak se ke mě přibližovala a cítila jsem, jak ze mě všechna odvaha vyprchává.

"Promiň matko, vím že si zasloužím trest, stejně jako Adeline, moje chování bylo nepřístupné, moc se omlouvám." Sklonila jsem pokorně hlavu a skoro jsem cítila, jak ode mě v tom okamžením Adeline odvrátila zhnuseně pohled.

Promiň Adeline, ale já nikdy nebudu tak silná abych dokázala snést matčin trest...Promiň






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaká povídka u vás boduje?

Pouto krve 26.6% (29)
Diana-královna pomsty 24.8% (27)
NHN zasahují! 22% (24)
Světlejší zítřky 0.9% (1)
Temný anděl noci 2.8% (3)
Miluju je všechny :D 22.9% (25)

Komentáře

1 S-Hanka S-Hanka | E-mail | Web | 4. května 2009 v 16:46 | Reagovat

Krásný!!! Vážně nádherná kapča, doufam že to s holkama nedopadne moc zle...;-(

2 Angel Angel | 4. května 2009 v 17:59 | Reagovat

nááádhera, rychle další.

3 vivienne vivienne | Web | 4. května 2009 v 19:10 | Reagovat

pěkný!! doufám, že Nickol bude odvážnější a vzpeře se a ta jejich máma dostane co proto

4 Viki Viki | 4. května 2009 v 20:24 | Reagovat

Nádherný! :o) a vůbec mi nevadí žes mě dala do Mrzimoru :) já sem ráda že tam vůbec sem xD

5 Ar-lee Ar-lee | Web | 4. května 2009 v 22:57 | Reagovat

Souhlasím s Vivienne. Nickol se musí vzepřít! :-D Nádherný!

6 Hope Hope | Web | 6. května 2009 v 7:55 | Reagovat

skvělé =o) to čekání se,koukám, vyplatilo =o) to jsem zvědavá,jak holky dopadnou...akorát doufám,že to nebude s nima moc špatné...

7 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 7. května 2009 v 14:24 | Reagovat

Jůůůů, krátký, ale bezvadný:D Jo a copak ty to nepíšeš ve wordu? Vždyť to by ti pak vypadávající internet nevadil...
Jinak, na postavu Pawin jsem ještě moc moc zvědavá:D:D A tipuju, že reálná Pawin určitě taky...:D

8 Monna ♥SB♥ Monna ♥SB♥ | E-mail | Web | 8. května 2009 v 21:54 | Reagovat

hojky sbnko x) obiham...

9 Ar-lee Ar-lee | Web | 10. května 2009 v 19:58 | Reagovat

Alexejo, mám krizi. Prosím, napsala bys mi ty stánečky, kam se chodíte dívat na anime? Prosím, prosím, smutně koukám.

10 wladka wladka | Web | 11. května 2009 v 9:55 | Reagovat

juuu krasne aj ked kratke lae to newaaaa

11 Angel Angel | 13. května 2009 v 11:32 | Reagovat

Budeš pokračovat?

12 wladka wladka | Web | 15. května 2009 v 10:53 | Reagovat

ahoj pridas uz nieco  

najlepsie NHN

13 pawin pawin | 16. května 2009 v 11:43 | Reagovat

jůůůů tak to je mazec:D moc se tesim na dalsi!._)

14 MiHaRu MiHaRu | Web | 6. června 2009 v 21:00 | Reagovat

rychle další!!!

15 Sawarin Sawarin | Web | 5. července 2009 v 1:29 | Reagovat

No pání.. Skvělá kapitola, skvělá povídka.. Fakt hustný.. Hrozně se mi líbí povaha Adeline. Doufám, že bude brzo pokračování.. Vážně úžasný..:)

16 nat nat | Web | 17. srpna 2009 v 20:42 | Reagovat

ty jo chusina adeline.... ta jejich matka je pekna cuza by mela jit do azkabanu a ta nicole...nechapu ji

17 Mu~he.he Mu~he.he | Web | 21. srpna 2009 v 22:18 | Reagovat

hm...nevim, co na to mam napsat, všici to už napsali za mě xD ale jo, je to fajn povidka, i když nhn je lepší xD

18 Mu~he.he Mu~he.he | Web | 21. srpna 2009 v 22:19 | Reagovat

jo, mimochodem spřátelíš? :D

19 Tinka Tinka | Web | 19. září 2009 v 9:40 | Reagovat

Skvělý :) I ten konec i když byl trochu...drsnej. Ti zmijozelští jsou nějak vadní... co to udělali?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama