Druhá šance-3) kapitola

2. srpna 2009 v 9:43 | alexeja |  Kapitolovky HP-Druhá šance
Ahojík!Mám tady pro vás slibovanou 3 kapču Druhé šance! Mě osobně připadá trochu nudná, ale doufám, že i tak se vám bude líbit! Můžu slíbit, že 4 kapča už bude zábavnější, přijede Remus alias Rembrant, Carmen bude vařit a navíc se vyhlásí pátrání po Carmen De Grafo! Ovšem před 4 kapčou bych chtěla napsat něco buď k NHN, nebo k Poutu! Dávám vám tady anketu, aby jste mi pomohli se rozhodnout!

3)Blackova omluva? De Grafino vaření?

Carmen seděla na posteli a ručníkem si sušila mokré vlasy. Nic neosvěží víc jak ranní koupel. Pomyslela si a rozhlídla se kolem. Tohle byl její nový pokoj, aspoň pro zatím. Carmen za něj byla sice vděčná, ale část jejího já srovnávala tento "prostý" nábytek s tím luxusem, který měla v domě De Grafo.


Ale na druhou stranu si uvědomovala, jak je tento pokoj světlý a přítulný. Člověk tu nemá strach hupsnout na postel, ani se podívat na stěny, které ne nesou tu ohavně tmavě zelenou barvu jako v sídlu De Grafo, nýbrž celkem přítulnou červenou, po koncích orámovanou zlatou barvou. Všechno tu je jiné. Usoudila a položila ručník na noční stolek.

Ještě vlhké vlasy jí příjemně studily a ona si vzpomněla na včerejšek, kdy jí rodina Potterových tak pěkně přijala. No, je sice pravda že pan Potter byl ze začátku v šoku a Sirius omdlel (hned 2krát), ale pan Potter byl nakonec moc milý, když mi ukazoval koupelnu a můj pokoj a Sirius pak s Jamesem po rozhovoru s paní Potterovou šel spát a nebyl už ani tak bledý, není-liž pravda.

I když si Carmen nebyla tak úplně jistá, o čem paní Potterová mluvila, měla takový dojem, že to bylo něco o smrtijedství. Carmen si povzdechla a vytáhla rukáv dlouhé a pohodlné košile-kterou jí paní Potterová dala na noc- až k rameni. Její ruka však byla čistě bílá, až na tmavomodrý otisk prstů těsně u loktu. Po znamení zla ani stopy. Carmen se ještě nikdy s Voldemortem nesetkala, ani neplnila jeho úkoly. Její matka jí dávala jasně najevo, že tu poctu bude mít teprve, až se slušně a dobře vdá a stane se z ní to, co z její matky. Nelítostný, krutý a slepě věřící tvor.

Dneska si naschvál vezmu kratší rukáv, aby viděli, že nejsem žádná smrtijedka. Napadlo ji a pak si uvědomila, že ona vlastně o tuhle poctu nikdy moc nestála. Ona chtěla vést v celku normální život v přepychu a s bohatstvím, s dobrým jménem a mužem který jí bude schopen dát děti. Zřejmě se mi z toho všeho splní akorát to dítě. Povzdychla si, ale vzápětí si připomněla, že vlastně kvůli tomu dítěti to dělá.

Docela by mě zajímalo, jestli je to holčička, anebo chlapec. Zapřemýšlela a vzápětí jí došlo, že vlastně dneska půjde k doktorovi. A nejen k němu, zřejmě i ke kosmetičce. Čekaj nás změny. Povzdechla si a pohladila si zatím ještě ploché břicho.

"Buch, buch, buch." Ozvalo se klepání na dveře.

"Dále." Křikla Carmen a rychle si zalezla pod peřinu, aby případný návštěvník neviděl, že je jen v košili a kalhotkách.

"Dobré ráno, Carmen." Ozvalo se více jak sklesle a dovnitř vpochodoval nějak divně schlíplý James.

"Jen jsme ti chtěli oznámit, že je malá změna plánu, včera večer přišla sova se vzkazem, že ten náš kamarád, Remus, přijede už dneska odpoledne, takže se návštěva města přesouvá na zítřek." Řekl James, ale pořád se tvářil jako hromádka neštěstí a v ruce muchlal nějaký kus
oblečení.

"A tady ti mamka posílá něco na sebe, aby ses cítila pohodlně." Dodal, když viděl jak Carmenin pohled padl na oblečení v jeho ruce, které následně položil na židli.

Carmen myslela že odejde, ale neodešel, jen tam tak stál a tupě zíral.

"Jsi holka." Konstatoval po chvíli.

"Dobrý postřeh." Zešklebila se Carmen.

"Můžu mít dotaz?" Zeptal se James.

"Jistě, po tom co pro mě vaše rodina udělala, je to to nejmenší." Zamumlala Carmen a pokusila se usmívat.

"Jsem pěknej?" Vypálil James a následně zrudl až po kořínky rozcuchaných vlasů.

"Cože?" Nechápala Carmen.

"No, jestli bych se ti líbil.." Zamumlal James.

"No…" Prohlédla si ještě trochu zmatená Carmen Jamese kritickým pohledem.

"Myslím, že nejsi škaredý, vysportovaná postava, pěkný hnědý oči a ten tvůj sestřih by se dal označit za roztomilý, proč?" Ohodnotila Carmen.

"No, protože.." James si nervózně odkašlal.

"Protože už se léta snažím o jednu holku a ona mě pořád odmítá, dokonce mi ani neodepisuje na moje dopisy…Ale přitom vím, že mě miluje!" Vychrlil ze sebe James.

"Aha, takže za mnou jdeš proradu? Proč se nezeptáš třeba Siriuse, ten je prý lamač dívčích srdcí." Ušklíbla se Carmen.

"To už jsem zkoušel, ale moc to nezabralo, vlastně vůbec..A pak jsi přišla ty a mě napadlo, že bych se tě mohl zeptat, když už jsi tady a …" Žvatlal James.

"Báseň." Přerušila ho Carmen.

"Cože?" Nechápal James.

"Jestli si zkusil báseň!" Upřesnila Carmen.

"No, to ne..Jakou báseň přesně myslíš?" Zajímal se James.

"No, počítám, že to bude holka za školy, že?" Pokrčila Carmen rameny.

"Jo." Kývl James.

"No, tak jí zkus napsat jak ti chybí, nějak romanticky, jak vzpomínáš na žár v jejich očích a odlesky jejích vlasů a tak..chápeš?"

"Jasně!" Rozzářil se James, vzápětí ale zhasnul jako prasklá žárovka.

"To nesvedu.." Zakňoural.

"No.." Carmen se zhluboka nadechla.

"Mohla bych ti s tím trochu pomoct." Řekla.

Po tom všem co pro mě jeho rodina dělá, je mou povinností mu s tou básničkou pomoct. Připomínala si Carmen v duchu.


"Jo? Díky! A mohl by nám pomoct i Sirius a pak třeba Remus, co říkáš?" Rozzářil se James jako sluníčko.

"Jo, to by bylo fajn." Kývla Carmen.

"Takže co třeba ve 3? To už by měl být Remus tady!" Navrhl James.

"Tak jo." Kývla Carmen.
V zápětí se ale ozval dost zvláštní zvuk.

"Tobě zakručelo v břiše?" Zeptal se se smíchem James.

"Nesnídala jsem!" Bránila se Carmen, ale stejnak byly její tváře momentálně nachového odstínu.

"Jo, ty vlastně musíš jít za dva, tak přijď, mamka nám zrovna dělá topinky, ale být tebou tak bych si pospíšil, jinak je nám Sirus ještě sní." Zasmál se James, alek odchodu se pořád
neměl.

"Potřebuješ ještě něco?" Zeptala se Carmen, ale podle výrazu v Jamesově tváři odpověď tušila.

"No víš, mamka je přesvědčená že ne, prý ti včera viděla ruku, když ti do koupelny podávala oblečení, ale Sirius si pořád není jistý…Ján no.." James sklopil zrak.

"Ptáš se, jestli jsem smrtijedka?" Carmenin hlas byl i proti její vůli poněkud mrazivý.

"Jo." Zamumlal James, ale hlavu od podlahy nezvedl.

"Nejsem, dívky jako já se mohou stát smrtijedkami až po zasnoubení či svatbě se smrtijedem." Když to Carmen říkala, vybavila se jí před očima Regulusova tvář.

Jaké by to bylo, být Regulusovou ženou? Jaké by to bylo? Je on už smrtijed?

"Aha, nevěděl jsem." Zamumlal James a otočil se k odchodu.

Tato situace mu přišla krajně trapná, ale musel mít jistotu. Šáhl na kliku, ale pak se ještě otočil.

"No víš, Carmen, já..Moc čistokrevných tak blízko neznám, jen Siriuse a pak ty z naší školy ze Zmijozelu, ale i tak.." James nervózně hleděl na Carmen, která se tvářila zmateně.

"Chtěl jsem jen říct, že, že jsi až nečekaně fajn." Zamumlal a zmizel za dveřmi.

"Fajn? Vážně?" Pronesla Carmen do ticha pokoje a musela se zasmát.
__________________________________
Pomalu scházela po schodech, na sobě oblečení paní Potterové. Úplně obyčejné vytahané modré triko a teplákové kraťasy. To bylo úplně něco jiného než nosívala doma, žádné krajky, těsné korzety. Tady nezáleželo na tom, co má člověk na sobě, ani jak perfektně je v tuto chvíli namalovaný. Tady člověk mohl odložit veškeré zásady etikety a chovat se přirozeně. Ovšem Carmen si musela přiznat, že po těch dlouhých 17 letech, kdy bylo její pravé já tak dobře schované pod maskou, se teď těžko vytahuje.

"Dobré ráno." Pozdravila, aby na sebe upoutala pozornost.

Paní Potterová právě chystala čaj a topinky. Na sobě měla úzké rifle a vytahanou košili, zřejmě vypůjčenou od pana Pottera. James se Siriusem seděli u stolu a mezitím co do sebe házely jedno sousto za druhým, o něčem žhavě diskutovali. Carmen jen doufala, že ne o její smrtijedské kariéře.

"Dobré ráno Carmen, pojď si sednout, připravila jsem ti čaj a topinky, musela jsem je ale schovávat, jinak by ti je ti dva snědli." Otočila se na Jamese se Siriusem a oběma jim dala láskyplný pohlavek, čímž je vyrušila z debaty.

"Dobrý." Zamručel Sirius s plnou pusou, když ji konečně zaregistroval.

"Nazdar." Zazubil se James.

Sedla si naproti Jamese a přičuchla ke snídani. Voněla pěkně. Opatrně si vložila do úst první sousto. Bylo to dobrý, ani nevěděla jak a cpala do sebe jedno sousto za druhým jako Sirius.

"Neudav se." Zasmál se James a šťouchl do Síria.

"Mám takový dojem, že máš v jídle silného konkurenta." Zašklebil se na něho.

"To se nepočítá, ona je vlastně dva v jednom." Odporoval Sirius.
Carmen si nemohla nevšimnout, že se k ní Sirius staví lépe než včera. Měla zvláštní pocit, že za to může jeho konverzace s paní Potterovou.

"Kde je vlastně pan Potter?" Zeptala se Carmen.

"V práci, pracuje na ministerstvu." Odpověděl jí Sirius a přeměřil si jí zvláštním pohledem.

Ale úplně mi pořád nevěří. Napadlo Carmen mezitím co upíjela čaj.

"A kdy vlastně přijede ten Rembrant?" Zeptala se Carmen na další otázku co ji zajímala.

Sirius, který právě upíjel s hrníčku s čajem, ho div smíchy nevyprskl zpátky na stůl, při slově Rembrant. A James, který naštěstí nepil, se taky začal nehorázně smát.
Carmen povytáhla obočí a čekala, dokud jí někdo nevysvětlí, co vlastně řekla tak směšného. Nakonec se toho musela ujmout paní Potterová, jelikož James a Sirius měli pořád vánoce.

"Remus! přijede tak akorát na oběd, takže jsem přemýšlela, co bych mohla udělat za dobrotku…" Zamyslela se paní Potterová.

"A vy, než se pokusíte zdrhnout, my hezky pomůžete!" Ukázala na Siriuse s Jamesem, kteří se právě potichounku pokoušeli vytratit.

"Ale mami, máš tu přece Carmen.." Pokoušel se z toho vyvlíknout James a Carmen náhle něco podstatného došlo.

"Já vlastně ani vařit neumím." Přiznala a James se po ní udiveně ohlédl.

"Jsi přece holka, né?" Zeptal se přitrouble (navíc dnes už po druhé).

"Jo, ale čistokrevná a ty vařit neuměj, ani uklízet, ty se umí tak akorát navléct do těsných šatů." Odpověděl kousavě Sirius.

Carmen nějak věděla, že tohle spíš něž jí, patřilo jeho nenáviděným sestřenkám, ale přesto se ohradila. I když potichu.

"A čistokrevní kluci zas neuměj přemýšlet!" Ušklíbla se kysele, ale ne dost potichu.

James vyprskl smíchy a Sirius uraženě nafoukl tváře.

"Aspoň víme, s kým se vyspat, aby z toho nebyl malér." Ušklíbl se jedovatě.

Carmen se zachvěla návalem lítosti a zlosti. Ano, věděla že udělala chybu když se s Regulem vyspala, ale ona ho milovala. Udělala to z něčeho, co dosud nepoznala. Chvíli bylo ticho a Carmen po tváři stekla osamělá slza.
S
irius si nervózně skousl ret, tušil, že zašel dál než chtěl, ale ani ona nevěděla, jak moc ho její slova ranila. Pohled na její slzu ho ale bolestivě zasáhl. Právě se zachoval jako oni, jako jeho nenáviděná rodina. Ublížil někomu, kdo se snažil zapomenout. Pomalu přešel ke Carmen a opatrně jí položil ruku na rameno.

"Promiň." Řekl.

"Black aby se umlouval? To je nečekané." Pokusila se Carmen o úsměv.

Sirius… Je tak moc podobný Regulovi, ale uvnitř tak moc jiný, i kdybych chtěla, nedokážu ho za tu ošklivou narážku nenávidět, protože on mi pomohl, jeho bratr se ke mně otočil zády.

"Stejně nečekané, jako to, že se De Grafo pokusí vařit." Usmál se Sirius a ruku z jejího ramene stáhl.

James se usmál, ta tíživá chvíle byla pryč, přesto však cítil mezi Carmen a Siriusem jisté napětí a tušil, že jeho hlavní důvod je Siriusův bratr.

"Tak co pustíme se do vaření?" Navrhla paní Potterová, která taktéž vycítila napětí .

Tak já budu vařit? Tak to bude ještě sranda! Pomyslela si už celkem vyrovnaná Carmen a prohlídla si kuchyň, která jí teď připadala jako džungle.
Velká sranda…………
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Mám přidat kapitolu k NHN zasahují! nebo k Poutu krve?

NHN zasahují! 66.7% (4)
Pouto krve 33.3% (2)

Komentáře

1 Ajvi Ajvi | E-mail | Web | 3. srpna 2009 v 1:52 | Reagovat

Jůůůů, krááása!!! Na to vaření se těším!Tahle kapča byla skvělá:) a jinak jsem stoprocentně pro Pouta...

2 pawin pawin | 3. srpna 2009 v 12:59 | Reagovat

peknéééé :)))))

3 Lucy-y Lucy-y | Web | 3. srpna 2009 v 17:05 | Reagovat

nádherné:) těším se na pokračování :)

4 wladka wladka | 3. srpna 2009 v 18:05 | Reagovat

ejha....to bude vzruso ak bude varit
sirius to fakt prehnal s tym copovedal a ako som uz napisala james bol zlaty

5 Hope Hope | Web | 3. srpna 2009 v 22:04 | Reagovat

krásná kapitola =o) jsem zvědavá na to jejich vaření =o) jinak jsem hlasovala pro NHN, ale ani Pouta nejsou špatná

6 vivienne vivienne | Web | 5. srpna 2009 v 16:01 | Reagovat

pěkná kapča

7 Gaia Gaia | Web | 23. srpna 2009 v 13:49 | Reagovat

Konec je nejlepší :D džungle :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama